Kdo si hraje...
Přesně tak - kdo si hraje, nezlobí. Takže já mám teď zřejmě období mimořádně vzorného chování, neboť jsem si hrál celý víkend. Doufám, že mi to Ježíšek patřičně spočítá pod vánočním stromečkem. Vánoční vsuvka je nutná, neboť jsem byl dnes v Globusu a tam už běží nabídka vánočních ozdob, dárků a podobně na plné pecky. Ale to odbíhám od tématu, jak je mým milým zlozvykem.
Celý víkend jsme strávili na bratrem zapůjčené chatě a věnovali se deskovým hrám. Odjíždíme takhle od rodin většinou třikrát do roka a bereme se sebou hry, které si na pravidelném čtvrtečním hraní zahrát nestihneme, případně jsou to libůstky vhodné pouze pro opravdové šílence a tak se s nimi přesouváme mimo civilizaci. A to už je spoiler na první velkou hru, která byla na programu tento herní víkend, v pořadí již pátý.
Ale vezmu to od začátku - vyrazilo nás pět, mimo obvyklou sestavu zůstal kvůli rodinným povinnostem "epický" Honza, velký návrat ohlásil Kubík, který byl naposledy hned na první této akci a vyrazil s námi i nováček Radek II. K tomu si tedy připočítejte mne, Petra a Radka I a máte náš kvintet kompletní. V pátek odpoledne jsme první dorazili já a oba Radci, všichni fanoušci karetky LCG LOTR, než přijeli Petr s Kubou, stihli jsme dvakrát zahrát, přesněji prohrát, prý nejtěžší zatím vydaný scénář.
Po šťastném shledání všech účastníků a lehké večeři jsme se pustili do dlouho odkládané Civilizace. Musím říct, že se mi tahle deskovka hodně líbila a i když si ji asi nekoupím, určitě si ji rád zahraji znovu. Na dobrou noc jsme si dali starou známou oddychovku - Mafia City. Ráno jsme vytáhli hexový papír a dvanáctimetrové roboty, přesněji jejich modely - Battletech je nejstarší hra, která s námi jezdí a na jejích herních mechanismech je to poznat. Vyhodnocování útoků v až pěti různých tabulkách při jediném výstřelu, to je hra pro celé muže s nervy z oceli. Do hry jsme si vložili odjezd na oběd a krátkou procházku, jako vždy s cílem Litomyšl. Po návratu jsme ještě na chvíli nažhavili reaktory bitevních OBRů, ale hlavním programem večera byla Battlestar Galactica, semikooperativní hra inspirovaná stejnojmenným seriálem. Lidstvo tentokrát nemělo šanci - vystaveno chladnému a nemilosrdnému vesmíru zahynulo pod útoky Cylonů již v polovině cesty.
Podle knih G. R. R. Martina vznikl nejen seriál v produkci HBO, ale také desková hra Hra o trůny. Hra přesně pro nás - uzavírání dohod mezi hráči a jejich porušování, to v našem podání hodně připomíná atmosféru původních knih. Aliance severu - Starkové, Greyjoyové a Lannisteři nakonec udolala silné jižní spojenectví (Baratheonové a Tyrrelové), i když Baratheonové agresivním výpadem na Sever málem zvrátili celou hru v posledním kole. To už byla skoro neděle, ale ještě jsme se vyhecovali k jedné dlouhé partii Timeline a po ní dokonce k hře Creationary. Pět dospělých chlapů, lego a nějaký ten alkohol - to je ve dvě ráno zaručený recept na podařenou zábavu.
Dnes se nám moc vstávat nechtělo, ale stejně jsme dokázali kolem jedenácté rozjet hru Historia. Hra má na krabici napsáno trvání 120 minut, my jsme zvládli její premiéru za necelou hodinu, takže jsme pojali silné podezření, že buď jsme opravdu úžasní hráči nebo něco hrajeme špatně. Pátraní po správném výkladu pravidel jsme si nechali na doma a po rychlém úklidu a obvyklém zhodnocení odehraných her každým účastníkem (Civilizace vyhrála) jsme vyrazili domů.
PS: Teď už díky Radkovi I víme, že Historia se opravdu hraje trochu jinak, takže nás určitě čeká na únorové akci s číslem 6.