Že jsem radši nedržel...

Že já jsem radši nedržel mezerník než se před čtrnácti dny vypisovat, jak léto rychle uběhlo a jak je tu podzim. Výsledkem byla vlna veder trhající teplotní rekordy. Dnes jsem konečně dorazil z práce jinak než ve stavu nasolená a vysušená treska a můžu si tu sypat popel na hlavu. Každopádně červenec začal, dítka mají prázdniny a v ranním emhádéčku ubylo studentů. Ono ale i tak je teď cestování tramvají a autobusem zážitek. Zdá se, že někteří pánové (a bohužel i pár dam) považují svůj tělesný pach za tak neodolatelný, že by bylo hříchem ho tlumit deodorantem nebo alespoň sprchou. Občas si ho dokonce konzervují v oblečení pro intenzivnější a dlouhodobý prožitek.

V pátek jsem vyrazil večer do města s kamarádem, toulali jsme se centrem po zahrádkách a užívali si léta, což spočívalo především v popíjení studených alkoholických nápojů a v čumění. Začuměli jsme si hezky, vlastně v rámci tréninku, protože za týden nás čeká každoroční vrchol, kterým pečlivá čumící příprava vyvrcholí. Ano, uplynul už zase rok a začínají Colours of Ostrava. Čtyři dny se budeme poflakovat mezi koupalištěm a festivalovým areálem, pít spoustu piva z kelímku a cpát se bramboráky, nudlemi a grilovanými specialitami. Přitom všem ještě stihneme mraky koncertů. Nebojte se, že vás připravím o zprostředkování festivalové atmosféry, čeká vás určitě report, ve kterém snad o veselé prožitky nebude nouze.