Solidarita s kuřáky
Jen nerad se motám do opravdu vážných témat, ale v poslední době mi to nedá. V poslední době jsem se párkrát doma i s přáteli dostal do diskuze, místy až vášnivé, ohledně zákazu kouření a kvót na přidělování imigrantů. A tak mi v hlavě postupně bobtnají myšlenkové chuchvalce nad cigaretami i imigranty. Zkusím je tu trochu rozplést, rozvést a vyčistit si hlavu.
Jsem nekuřák už pár let, občas si udělám radost doutníkem či dýmkou nejen vodní, zcela výjimečně si dám nějakou tu cigaretku, někdy tu "veselou", někdy obyčejnou - většinou někde na festivalu v brzkých ranních hodinách. Kouř z cigaret mi nedělá dobře třeba na kontaktní čočky a po návratu domů z večerního tahu mě štve, že mi oblečení smrdí jako staré hadry. Takže mi zkrátka kouření v hospodě či baru vadí. Jenže mi vadí třeba taky československý pop nebo bělošský rádobyrap, ale kvůli tomu je nemusí žádný zákon zakazovat. Nejdu na koncert Dary Rolins ani Rytmuse, stejně tak když nemám chuť čichat smrad z cigaret, nejdu do zakouřeného baru. Mám možnost volby a stejnou volnost by zákon měl nechávat provozovatelům těchto podniků. Kolik může byt kuřáků v populaci? Něco pod 25%, bych si tipnul, víc ne. Před deseti lety byly v Olomouci možná dvě tři nekuřácké hospody, dnes jich je podstatně víc. A za dalších deset let jich bude většina. Ono se to vyřeší samo. Ať radši stát řeší místa, když už někdo má tu potřebu zákonem nahrazovat prostou lidskou slušnost, kde tu volbu nemám - třeba na nezastřešených autobusových zastávkách.
Evropa funguje na principu solidarity - bohatých s chudými, zdravých s nemocnými, mladých se starými. Nejsem žádný socialista, ale tenhle princip tu platí a pokud tu nemáme mít společnost rozdělenou ostnatými dráty a kontrolními stanovišťmi mezi chudými a bohatými, musíme si s ním nějak vystačit. Jenže tato solidarita funguje jak díky opoře v zákonech nebo v ústavě, tak díky tomu, že s jejím principem s více či méně zatnutými zuby souhlasíme. A pokud tu solidaritu někde porušíme, otevřeme tím cestu pochybnostem a tak jako jeden kamínek může způsobit lavinu, může rostoucí nesouhlas s principem solidarity rozbít status quo naší civilizace. Ne třeba dnes nebo zítra, možná ani za rok. Aktuální laciná ekvivalence imigrant -> muslim -> terorista nahrává extrémním názorovým proudům vlevo i vpravo. A dají se za ni sbírat rychlé politické body. Imigranti nejsou andělé, kteří nám přinášejí poselství míru a porozumění, ale také všichni nejsou skrytí poslové džihádu. Ukažme jim solidární tvář Evropy, ale zároveň těm, kteří považují solidaritu za slabost, ukažme, že se mýlí a pošleme je šupem zpět.
PS: Přečetl jsem si po vydání několik podnětných článků a blogů na téma "Nepustíme je sem". Bohužel v nich chybí konkrétní návrhy, jak to provést. Takže milí poskytovatelé knížecích rad, zde je pár informací pro vás. Na moři nejde postavit zeď. Chcete-li na moři zastavit loď a nemáte-li futuristickou výbavu jako od kapitána Nema, nezbývá vám než loď potopit i se všemi na palubě. Možná se jedna nebo dvě loďky otočí i jen díky výhrůžkám, ale jednou prostě budete muset ukázat, že to myslíte vážně. Pokud vám tohle přijde jako řešení, srazte paty, vystřelte pravačku vzhůru a vesele si zahajlujte. A nestyďte se, je to přece vaše volba.