Reportáž psaná na hrací kostce
V pátek odpoledne jsme opustili placatou Hanou a vyrazili směrem do Jeseníků. Ve stínu Pradědu nás čekal další díl ze série Herní víkendy. Většinu kufru auta zaplnily papírové krabice a krabičky s deskovými i karetními hrami, přední část vozu obsadili čtyři hráči a pes. Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci s Olomouckým krajem a městem Uničov nám opět připravili zajímavý branný závod "Najdi cestu bez uzavírky", díky kterému nám v družné zábavě a dobré náladě cesta trvala o bezmála čtyřicet minut déle.
Na chatě jsme navršili hry na hromadu a vyjímečně jsme vypustili focení vyskládaných komínků. Hrubým přeměřením jde ale konstatovat, že všechny krabice poskládané na výšku by vytvořili sloup vysoký přibližně dva metry. A protože čas je vzácný a na chatě vždycky rychle ubíhá, pustili jsme se do první hry. Warcraft už jsme skoro všichni hráli dřív, pravidla jsme jen rychle zopakovali a pak už se do sebe Horda a Nemrtví na jedné straně a Lidé s Elfy na straně druhé mohli zakousnout. Horda podporována leteckými nestvůrami Nemrtvích zkusila obchvatem přepadnout město Elfů, ale Elfům se podařilo útok odrazit a zdecimovaná Horda se stala pouhým divákem následného útoku lidských jednotek podpořených Elfy, který smetl z mapy Nemrtvé.
Venku se mezitím setmělo a po rychlé večeři přišel čas na trochu semikooperativní akce. V Dead of Winter se hráči ocitají v malém městečku plném zombií. Zabarikádovaní ve stodole se přeživší pokoušejí v malých skupinách prozkoumávat okolní stavby a získávat zdroje pro další den. Jenže každý z nich sleduje i vlastní cíle a někde mezi nimi je možná i zrádce, který obětuje pro vlastní přežití všechny ostatní. Atmosférou výborná hra trochu připomíná naši oblíbenou BSG. Nakonec se nám všem podařilo splnit hlavní úkol a většině hráčů i jejich tajný vedlejší úkol. Zrádce měl příliš málo času na to, aby dokázal kolonii rozložit a uprchnout se zbývajícími zdroji.
Půlnoc na krku, do vysvětlování dalších pravidel něčeho složitějšího se nikomu moc nechtělo, sáhli jsme tedy po již vyzkoušeném Conceptu. Na herní desce plné obrázků je úkolem pomocí plastových značek znázornit vylosované slovo, výraz či rčení. Někdy to jde docela snadno - třeba pro slovo Lucifer bylo postupně použito označení "politik/vládce" ve spojení s "léto/teplo/oheň" a obrázkem "fiktivní postava" a dále obrázek "hlava" ve spojení s dvěma značkami u obrázku "trojúhelník". Ale třeba obrázek "Vládce/politik" ve spojení se "země/stát" a barvami "červená", "modrá", "bílá" a "jedničkou" nás prostě netrkl. Všechno bylo jasné až když se ukázalo, že výsledkem má být Tomáš Garrigue Masaryk. Ale tip "Washington" nebyl zase tak daleko. Po tak složitém intelektuálním vypětí jsme se museli jít vyspat. Poprvé v historii herních chat tak páteční večer skončil před druhou hodinou ranní.
Sobota nám naservírovala luxusní počasí a Radek I. jako znalec místních poměrů vybral výlet na Rešovské vodopády. Procházku z Rešova k vodopádům a zpět nám mimo zábavy se psem zpestřila hra Černé historky, v té jsme pokračovali vlastně celé dopoledne. Rešovské vodopády jsou plné vody po tání sněhu a sluníčko příjemně hřálo, takže nám procházka rychle utekla. Po cestě zpět jsme ještě před zraky místní důchodkyně lovili zatoulaný míček z vody a pak už nás čekala cesta do Karlovy studánky s mezipřistáními v Lídlu za účelem nákupu a na chatě, neboť psi do bazénu nesmějí. Osmdesát minut v páře, bazénu, infrasauně a sauně rychle uběhlo a vyrazili jsme na oběd. Čekání na něj nám zkrátila hříčka Dobble.
Příjemně unavení a sytí jsme zasedli k nejrozsáhlejší hře víkendu - epické War of the Ring. Jen stručný výklad pravidel zabral dvě hodiny a všechna čest silně nachlazenému Radkovi I., že to zvládl. Potom už Radek I. a Petr I. převzali vedení svobodných národů Středozemě a vyrazili do boje proti armádám Saurona a Sarumana v jejichž čele stanuli Radek II. a Petr II. Společenstvo se plížilo z Roklinky neustále sledováno nikdy nespícím Okem a kolem Minas Tirith se stahovala spojená vojska východu i jihu. V době, kdy Prsten uvízl v bažinách na soutoku Entvy a Anduiny a do Mordoru jej čekala ještě daleká cesta, hrdé Bílé město padlo do rukou Nazgulů. To byl pravý čas hru ukončit, neboť pro její dohrání by bylo třeba ještě několika hodin a nás čekala ještě další dobrodružství v jiných prostředích.
Lagoon, země druidů má jednoduchý herní princip, ale přínáší spoustu možností. Drudidové se snaží prostřednictvím využívání různých sil jednotlivých světů zajistit vítězství pouze jedné z nich, jejíž barvu si zvolí. Vítězné body se získávají pouze za žetony v barvě dominantní síly a také za všechny odstraněné světy v barvě jiné. Protože zatím ve všech hrách dominoval spíše tandem Radek II. - Petr II., museli jedničky konečně zabojovat a získat zpět ztracené pozice. A podařilo se - včasnou, i když možná riskantní, sázkou na konečnou dominanci žluté síly urvali vítězství.
A opět - půlnoc za dveřmi, nějaké ty koktejly v nás, přišel čas na Creationary. Trochu připomíná Concept, ale jako nápověda slouží kostky lega a z nich vytvořená umělecká dílka.V Creationary nás většinou výborně baví Radek II., který z téhle hry umí udělat parádní show. Nezklamal ani tentokrát a my mu vděčíme za posunutí hry do těch nejvyšších úrovní. Jeho stavba zástrčky a hlavně prezentace výsledného produktu mi způsobuje vibrování bránice ještě teď. A po Creationary už přišel zasloužený noční odpočinek.
Ráno jsme si přivstali, neboť nás ještě před odjezdem čekala středověká akce Fief. Hráči jako představitelé jednotlivývch rodů se snaží prostřednictvím ovládaného území získat politickou moc pro členy svého rodu - světskou i církevní. Hned první pokus o spojenectví rodů ale překazila epidemie moru. Osvědčené spojenectví Radka I. a Petra I. utrpělo nenapravitelné trhliny. A když Radek II. vpadl do morem zdecimovaných území Radka I., hledal Petr I. spojence jinde. Výměnou za volbu papežem pro jediného mužského člena svého rodu provdal jednu z žen za šlechtice z rodu Petra II. Tím bylo vítězství jejich aliance zajištěno, přesto se Petr I. ještě pokusil získat vítězství samostatně, ale papežem najatý vrah nedokázal čerstvého ženáče zabít a tak vítězství připadlo Petrům společně.
Uklidili jsme chatu a vyrazili zpět domů. V Karlově ráno poletoval ve vzduchu sníh, takže jsme se těšili na naši úrodnou nížinu. Cestou jsme ještě v Rudě vystoupali na Křížový vrch, výhled byl slušný, ale díky studenému větru jsme na kopci dlouho nevydrželi a rychle jsme spěchali zpět do auta a potom už domů.
PS: Tradiční hlasování o nejlepší hru víkendu mělo jednoznačného vítěze, všichni jsme se shodli na War of the Ring.