Průlet nedělí a těstovinami

Dnes to bude jen rychlovka mezi sousty během polední pauzy, jako dluh za včerejšek.

Nedělní odpoledne bylo totiž tak vydatné, že jsem večer po příchodu už jen povečeřel a pak jsme koukali na strašidelný seriál. Vycházka se vydařila, alespoň teda podle mě, účastníci - všech pět - říkali, že se jim to líbilo, takže o motivaci na další pokračování mám vystaráno. Vycházka na popraviště jemně zamrazila, i když bylo přes dvacet stupňů a svítilo sluníčko. Katovská (Kurví) ulička byla taky nepříjemná a navíc docela smradlavá. Každé takové místo jen víc a víc připomíná, že v Olomouci chybí veřejné toalety. U Dómu mi během vyprávění o Břetislavovi a Jitce do řeči vstoupil somrující pán, který měl připravenu konkurenční historku - o odebraných dětech, za kterými chce jeho manželka jet do Kroměříže, protože nejstarší syn má narozeniny. Pán se nestyděl a požádal o 76,- korun na cestovné. Dostal deset korun, ale zbytek výpravy mi ještě dnes vyčítá, že jsem mu měl dát radši jednu z čokoládových mincí, které jsem měl připraveny jako odměny pro ně. Mně se ale historka docela líbila, i když pravdivý základ v ní zřejmě mělo jen odebrání dětí. Pána jsme potkali ještě jednou asi o dvě hodiny později, když jsme se občerstvovali na Dolním náměstí. Spokojeně kráčel se zapálenou cigaretou a s manželkou po boku, cesta do Kroměříže se zřejmě odkládá až na Vánoce.

Polední pauza mi pomalu končí, ještě zhltnu zbytek těstovin a jdu se vrhnout zase do práce.