Pestrá mozaika myšlenek
Týden uběhl jako voda a březen jde do finále. Venku je jaro a jestli tam bude jaro ještě trochu víc, tak zítra buď jedu do práce na lyžích nebo na člunu. O víkendu jsem byl spořádaně s manželkou, v pátek jsme si zašli na večeři a posedět chvilku s přáteli, takže většinu soboty jsem proležel.
A protože takové zevlování vede jen k nebezpečnému lelkování, tlučení špačků a nadměrnému přemýšlení, pár myšlenek tu utrousím.
Výstava květin Flora v Olomouci není nic vyjímečného, vždyť na území ČR se vyskytuje běžně přibližně 3500 druhů rostlin, z toho zhruba 2500 původních. Festival Pražské jaro není ničím zvláštní, vždyť v Praze je v průměru více než 100 různých koncertů týdně. Že kafrám blbosti? Ale neříkejte - co pak argument, že průjezd amerického konvoje není ničím obzvláštním, když takových přesunů bylo loni 131. Je mi srdečně jedno, jestli se tu Američané prohánějí v humvee, ve strykerech nebo na košťatech - jsou to naši spojenci. Na druhou stranu by bylo dobré nebagatelizovat význam tohoto gesta. Sami představitelé americké armády říkají, že přesun má demonstrovat připravenost a jednotu NATO v Evropě. K jednotě má NATO rozhodně daleko a na co je jako připravené, mi není úplně jasné. Takže prostě jenom Amíci směrem na východ ukazují, že ho mají "tááákhle dlouhého". Nezbývá než konstatovat, že se opět vracíme k tomu, co znali již staří Římané: "Si vis pacem, para bellum."
Tonča a Hanča jsou doma. To je rozhodně dobrá zpráva. Médiím to dalo šanci oprášit znovu příběhy o strašidelném Balúčistánu, v komentářích se do sebe lidé mohou pouštět s oblíbeným "co tam krávy lezly" na straně jedné a " vy jste byl nejdál na Istrii, tak mlčte" na straně druhé. Příležitost rozdmýchat ohníček využil i prezident Zeman, který tedy nepochybně byl dál než na Istrii, nicméně přesto je spíš na straně co-tam-krávy-lezlistů. V jednom má pravdu - není důvod, aby se s děvčaty setkával. Na druhou stranu jeho argument, že si za to můžou samy, je kravina. Staly se obětí kriminálního činu v místě, kde dochází k únosům turistů méně častěji než v oblíbeném Egyptě. Kdyby mi nějaký sígr odlehčil batoh v Barceloně, budu na tom mít o dost větší díl viny než tyhle holky, které byly prostě jen ve špatný čas na špatném místě.
Moje úvahy nad aktuálními tématy končím kostatováním, že se blíží maturity. Vím to z dnešního hlasitého monologu blonďaté studenty v tramvaji. Slečna se sice trochu obávala matematiky, ale vzhledem k tomu, jak dokázala z hlavy přesně počítat dny zbývající do písemné, praktické a ústní části, nemusí se snad tolik bát.