Na nic vás nepotřebuji, mám myšku

Už si ani nepamatuji, kdy jsme někam s manželkou vyráželi a já byl zdravý, když tedy nepočítám nějaké návštěvy barů a hospod. Takže včerejší ples v MDO se jenom zařadil do fronty akcí s malým háčkem. Tentokrát tím háčkem byla rýmečka. Ovšem ne nějaká běžná chlapská nemocinka, ale pořádné nachlazení, který mi bránilo normálně se nadechnout nosem a navíc doplněné jakýmsi zánětem na dýchacích cestách. Kapky do nosu jsem, jak jinak, nechal doma na stole. Takže konec akce už jsem trochu protrpěl a nejspíš jsme se tvářil jako bych kousal do citrónu. Ale každopádně se mi ples moc líbil, od ukázek z repertoáru divadla jsem tedy čekal víc, ale celkově to byla zase parádní akce, navíc s parádními parťáky.

Doma nás čekala Daiquiri, poprvé od svého příchodu byla tak dlouho sama. Nic neprovedla, je to prostě hodná kočička. Ale evidentně se jí stýskalo a potom nám asi půlhodiny předváděla, jak loví myšku. Vypadá, že si u nás už zvyká, moc elegantně si ráno umí říct o jídlo. Včera teda byla trochu zklamaná, protože mlýnek na kávu máme na stejném místě jako její pochoutky a smutně sledovala, jak místo druhé snídaně pro ni si přirpavuji kávu pro sebe. Zajedla ten smutek trochou granulí a byla zase spokojená.