Arsenal Season review 2015-16

Po skoro pětiměsíční odmlce se vracím alespoň na chvíli. Možná budu zase psát, možná dokonce za nějakou odměnu, takže zde máte jeden článek, který jsem vypotil jako ukázku mého psaní.

Arsenal season review 2015-16

Léto 2015 strávili fanoušci Arsenalu plni příjemného očekávání. Předchozí sezónu zakončil klub obhajobou trofeje za vítězství v domácím poháru, zajistil si přímý postup do Ligy mistrů díky třetímu místu v Premier League a vedení klubu i trenér Arsene Wenger se netajili ambicemi pro sezónu další. Hlavní cíl byl jasný – poprvé od roku 2004 získat mistrovský titul.

Jedním z klíčů k úspěšné sezóně měla být aktivita na přestupovém trhu. Dle neoficiálních informací byla v rozpočtu klubu vytvořena rezerva sto milionů liber na nákup posil. Přestupové období nezačalo zle – během května a června získal klub několik mladíků pro doplnění rezervního týmu a v předposlední červnový den potvrdil Arsenal své ambice nákupem dlouhodobě nejlepšího brankáře na ostrovech. Petr Čech již v Chelsea necítil podporu klubu, jako perspektivnějšího zvolili u Blues belgického mladíka Thibauta Courtois a Petr Čech se tak po více než deseti letech ve službách Chelsea přesunul na Emirates Stadium. Ke zklamání fanoušků a překvapení většiny fotbalových žurnalistů to byl poslední velký nákup Arsenalu a i s ohledem na obvykle velmi rozsáhlou marodku týmu hleděli mnozí do budoucnosti skepticky.

Arsene Wenger ještě v srpnu zlomil jedno dlouhé prokletí – ve čtrnáctém vzájemném zápase konečně porazil tým vedený José Mourinhem a po vítězství 1:0 získal Arsenal FA Community Shield. Začátek ligové sezóny ale nezastihl tým v optimálním rozpoložení. Domácí porážka 0:2 od Kladivářů, povinné výhry nad Crystal Palace a v Newcastlu a domácí remíza s Liverpoolem přinesly na konci srpna jen neuspokojivé průběžné páté místo.

V září Arsenal ve velmi nervózním zápase ovlivněném dvěma červenými kartami pro Kanonýry prohrál 2:0 na hřišti Chelsea, ale mnohem víc fanoušky zabolel neúspěšný vstup do Ligy mistrů. Prohru na hřišti Dinama Zagreb mohl tým odčinit doma v zápase s Olympiacosem, ale Arsenal nepochopitelně selhal a se skóre 2:3 se mu vidina postupu vzdálila. V lize dokázali Kanonýři v závěru měsíce přibrzdit rozjíždějící se Leicester. Díky hattricku Sancheze si z King Power Stadium odvezli tři body za vítězství 5:2.

V říjnu si Arsenal v lize spravil chuť, vyhrál všechny ligové zápasy, včetně domácího zápasu s Manchesterem United a posunul se na špici ligy. Překvapivě i v Lize mistrů se Arsenalu podařilo oživit postupové ambice – suverénní Bayern Mnichov doma porazil 2:0 a vrátil se do hry o postup i o první místo ve skupině F. Katastrofou skončil zápas Ligového poháru. Ve třetím kole Arsenal vyřadil svého rivala – Tottenham Hotspurs, ale v následujícím zápase nedokázal přejít přes Sheffield Wednesday. Mnohem víc než porážka Arsenal mrzela ztráta dvou ofenzivních hráčů – se zraněním hřiště opustili Alex Oxlade-Chamberlain i Theo Walcott.

Listopad začal krutou porážkou 5:1 v Mnichově. Domácí Bayern snížil postupové naděje v Lize mistrů i sebevědomí týmu. Tým navíc opět decimovala zranění – v průběhu listopadu na listinu zraněných postupně přibyli Héctor Bellerín, Aaron Ramsey, Mikel Arteta, Francis Coquelin, Alexis Sanchez a Santi Cazorla. To se projevilo i na výsledcích týmu, Arsenal nevyhrál ani jeden ligový zápas a spadl na čtvrté místo v tabulce. V Lize mistrů dokázal doma porazit Záhřeb 3:0, a protože Bayern porazil Olympiacos, bylo jasné, že v posledním kole skupinové fáze rozhodne zápas s Olypiacosem v Řecku.

Prosinec pro Arsenal dopadl nejlépe, jak mohl. Kanonýři cestovali do Řecka s vědomím, že na hřišti Olympiacosu třikrát v řadě nevyhráli, ovšem hattrick Girouda otevřel cestu do vyřazovací fáze. Los byl ale nemilosrdný a Arsenalu přiřkl Barcelonu. V lize dokázal tým doma porazit Manchester City a díky prohře překvapivého lídra z Leicesteru mohli Kanonýři na Boxing Day vystoupat na vrchol tabulky. Čtyřgólový příděl od Southamptonu radost oddálil, ale pouze o jedno kolo. Výhra 2:0 nad nováčkem AFC Bournemouth znamenala, že Arsenal vstoupil do roku 2016 na prvním místě.

V lednu Arsenal předvedl kolísavé výkony a měsíc uzavřel domácí prohrou s Chelsea, která znamenala propad na třetí místo tabulky. Úspěšně Kanonýři vykročili za obhajobou domácího poháru – obě lednová kola zvládli a postupně vyřadili jak Sunderland, tak Burnley. A ačkoliv je Arsene Wenger známý svým odporem k lednovému přestupnímu termínu, přivedl do klubu výraznou posilu, z Basileje přišel střední záložník, reprezentant Egypta, Mohamed Elneny.

Únor nepřinesl na Emirates mnoho dobrého. Arsenal sice dokázal porazit díky gólu v nastaveném čase Leicester, ale porážka na hřišti Manchesteru United a hlavně domácí prohra s Barcelonou 2:0 zasadily další těžké rány ambicím klubu.

Březen jen potvrdil únorový propad. Domácí prohra se Swansea, vyřazení z domácího poháru průměrným Watfordem a prohra 3:1 na hřišti Barcelony, sečteno a podtrženo – přes velmi smělá prohlášení přes sezónou, Arsenal v posledních měsících ligy čekal zřejmě pouze boj o místo v Lize mistrů pro další sezónu.

Ligový březen zakončil Arsenal vítězstvím na hřišti Evertonu a následná reprezentační přestávka vlila unavenému týmu trochu energie do žil. Alex Iwobi se ukázal jako nová vycházející hvězda Kanonýrů. Po debutu na hřišti Evertonu se objevil několikrát v sestavě i v dubnu a vysloužil si označení „nový Ian Wright“. V dubnu padla i teoretická možnost, že Arsenal může dosáhnout na ligový titul, tři remízy během pěti zápasů ponechaly tým pouze v boji o druhé místo.

Do května Arsenal vstoupil na třetí příčce a remízou na hřišti Citizens ji uhájil. Ve hře ale zůstávalo i druhé místo a v posledním kolo o něj na dálku bojovali Kanonýři a jejich úhlavní rival – Tottenham. Arsenal domácí souboj s nejslabším týmem soutěže, Aston Villou, zvládl a totéž se čekalo v souběžném zápase od Spurs. Sestupující Newcastle se ale rozloučil s Premier League ve velkém stylu a Tottenham vyprovodil výpraskem 5:1.

Sezóna tak pro Arsenal i přes druhé místo v lize skončila zklamáním – v žádné soutěži nedokázali Kanonýři naplnit své ambice a získat trofej. Před další sezónou jsou priority klubu jasné – je potřeba posílit všechny řady. Do zálohy získal klub již před EURO 2016 švýcarského reprezentanta Granita Xhaku, ale bez stopera, schopného vyrovnat se s náročností Premier League, a kvalitního útočníka, který bude pravidelně atakovat hranici 20 ligových gólů, předvede Arsenal v další sezóně jen těžko něco lepšího.